11. června 2014 náš drahý učitel, 14. Künzig Šamar rinpočhe Mipham Čökji Lodö, zemřel ve svém oblíbeném prostředí v Renchen Ulmu, v Německu, v přítomnosti členů své blízké rodiny a několika nejbližších žáků. Náhlá ztráta pro svět, zejména pro buddhismus a zvláště pro jeho žáky, je hluboká a dalekosáhlá.

Shamar Rinpoche

V duchovní hierarchii školy Karma Kagjü je Šamarpa druhý po Gjalwovi Karmapovi. Je emanací Amitábhy, buddhy Neomezeného světla, živým příkladem přítomnosti Amitábhy v našem světě v podobě mahábódhisattvy. Tibetský titul Šamar udělil Šamarpovi Karmapa a znamená „lama s červenou korunou“, je odvozený od repliky Karmapovy vlastní koruny.  Následné inkarnace Šamarpů jsou také známy jako „Karmapové s červenou korunou“. Čtvrtý Karmapa řekl 2. Šamarpovi: „Ty jsi jednou manifestací a já druhou. Proto zodpovědnost udržovat kontinuitu učení linie Kagjü spočívá stejnou měrou na tobě jako na mně.“

V sútře Bhadrakalpa předpověděl Buddha Šákjamuni: „V budoucnosti bude mahábódhisattva s rubínově červenou korunou přicházet k mnoha trpícím lidem a vyvede je z koloběhu zmatku a trápení.“ V Šamarpovi se Buddhova předpověď naplnila. Aktivitou Šamarpů jako řady po sobě jdoucích inkarnací vždy bylo uchovávat v úplnosti Buddhův odkaz, zvláště učení pocházející od velkých indických mahásiddhů a tibetských mistrů. Během staletí v linii Kagjü Karmapové a Šamarpové vzájemně rozpoznávali jeden druhého a jejich vztah byl vztahem mistra a žáka.

Narození a první roky života

Čtrnáctý Šamarpa se narodil 27. října roku 1952 v království Derge ve východním Tibetu. V roce 1956 odjel se svým bratrem Džigme rinpočhem do kláštera Cchurphu, kde zůstali dva roky. V létě roku 1956, kdy mu byly 4 roky, odhalil svou identitu jako Šamarpa tím, že rozpoznal staré mnichy z kláštera Jangpačen, původního sídla Šamarpů. Později toho roku se 16. Karmapa a jeho doprovod, včetně Šamara rinpočheho a Džigme rinpočheho, vydali na cestu do Bódhgaje v Indii, kam byli pozváni, aby se účastnili oslav 2 500. výročí Buddhova džajantí (parinirvány).

Několik měsíců cestovali po Indii a Nepálu a potom se vrátili do Tibetu, cestou navštívili klášter Jangpačen. V této inkarnaci tam Šamar rinpočhe vkročil poprvé. Klášter byl během doby, kdy tibetská vláda zakázala instituci Šamarpů, přeměněn na klášter školy Gelug. Sochy dřívějších Šamarpových inkarnací zůstaly, ale jejich červené koruny prý byly nahrazeny žlutými. Mladičký Šamar rinpočhe ukazoval na sochy a prohlásil: „To jsem já“ a nasadil si na hlavu červenou korunu, která ležela na klíně jedné sochy. Mnohem později ve svém životě Šamar rinpočhe znovu ustanovil klášter Jangpačen jako klášter Karma Kagjü, díky silným přáním gelugpovských mnichů, kteří tam žili, aby se opět stal klášterem Karma Kagjü.

Instituce Šamarpů

Na základě žádosti 16. Karmapy vyslovil 14. Dalajlama neformálně souhlas znovu uznat Šamarpu a v roce 1958 jej 16. Karmapa v Cchurphu soukromě intronizoval. V té době byl známý jen jako „Dordže rinpočhe“, jeho identita musela ještě zůstat utajena. Po čínské komunistické invazi Tibetu v roce 1959 Šamar rinpočhe odešel s Karmapou do exilu, nejprve přešli do Bhútánu a potom se na základě pozvání Čhogjala usadili v sikkimském království. Na začátku 60. let začalo vzdělávání a výcvik Šamara rinpočheho ve starém klášteru Rumtek založeném v době 9. Karmapy. V následujících letech obdržel od 16. Karmapy kompletní učení a odkaz školy Karma Kagjü.

V roce 1964 tibetská vláda v exilu oficiálně zrušila zákaz instituce Šamarpů. Šamar rinpočhe byl oficiálně intronizován a 16. Karmapa jej uvedl jako držitele linie na nejvyšší pozici po sobě. Šestnáctý Karmapa považoval opětné dosazení Šamarpů po 170 letech zákazu za jeden ze svých hlavních úspěchů. Stejným způsobem se, po smrti 16. Karmapy v roce 1981, Šamar rinpočhe postavil za pravdu a proti ohromné síle velkých národů, aby našel pravou inkarnaci 16. Karmapy a uchoval autentickou linii Karma Kagjü. V souladu s duchovní tradicí linie formálně rozpoznal Thinle Thaje Dordžeho jako 17. Karmapu a v roce 1994 jej intronizoval v Karmapově mezinárodním buddhistickém institutu (KIBI) v Novém Dillí. V následujících letech předal Karmapovi úplný odkaz linie, předal mu veškerá učení a zmocnění.

Smrt rinpočheho

Po tragické zprávě o smrti svého mistra Jeho Svatost Karmapa Thinle Thaje Dordže napsal z KIBI a připomenul základní Buddhovo učení o pomíjivosti, ale také prohlásil, že zatímco tělesná manifestace Šamara rinpočheho opustila tento svět, jeho role učitele trvá dál a jeho přání a požehnání vždy přetrvávají.

Okamžitě po jeho smrti přicházely upřímné projevy soustrasti žákům a rodině Šamara rinpočheho, zejména jeho bratrovi Džigme rinpočhemu, od mnoha významných buddhistických osobností, s nimiž Šamar rinpočhe udržoval blízký svazek. Z Nepálu lamové kláštera Ka Ňing Šedrub Ling vedeni Čhökji Ňimou rinpočhem vyjádřili pocity nesčetných praktikujících dharmy: „Je to, jako kdyby náš svět náhle pohltila temnota noci.“

Podle pokynů Karmapy Thaje Dordžeho stovky center a klášterů Karma Kagjü na celém světě začaly dělat praxi Amitábhy, buddhy Neomezeného světla. Lama Ole Nydahl oslovil své žáky a přátele v centrech Buddhismu Diamantové cesty na celém světě takto:

„Právě nás zasáhla hluboká ztráta J. S. Künziga Šamara rinpočheho, který odešel z tohoto světa. Avšak jako bódhisattva jedinečných kvalit – jak během jednotlivých inkarnací, tak i mezi nimi – nabízí mnohým nezničitelné příležitosti vstřebávat aspekty jeho nezměrného požehnání a vhledu. Proto dokud nebudeme mít možnost znovu se s ním setkat v jeho inkarnované formě, pamatujme na něj při přivolání buddhy Neomezeného světla: OM AMI DEVA HRÍ. Byl skutečně jedinečným učitelem a skvělým příkladem.“

Rinpočhe v poslední době navštěvoval Evropu, aby učil v četných centrech rodiny Karma Kagjü, včetně Dhagpo Kagyu Ling v Dordogne ve Francii (hlavní evropské sídlo Karmapy), Kagyu Ling v Manchestru ve Velké Británii (hlavní centrum komunity Dechen), Beaufoy Institute v Londýně, který se stal posledním centrem Buddhismu Diamantové cesty, které navštívil v této inkarnaci, a nakonec Renchen Ulm, Evropské ústředí jeho vlastní sítě center Bodhi Path, na jejichž založení pracoval od poloviny 90. let.

Krize Kagjü

Šamar rinpočhe byl asi nejvíce známý kvůli roli, kterou hrál v krizi, jež se objevila v linii Karma Kagjü po smrti 16. Karmapy, roli, která mu přinesla jak nesmírnou vděčnost, tak rozhořčené výtky. Chránil tradici Karma Kagjü a jeho žáci v mnoha ohledech ani nechápou, že je osvobodil od sektářské hegemonie a bahna čínsko-tibetské geopolitiky. A tímto způsobem zvítězil nad nepředstavitelnými nepříznivými podmínkami.

Na Tibeťana byl rinpočhe velmi neobvyklý – nebyl mužem kompromisů. Odmítal hrát hry nebo tolerovat manipulování. Nebál se postavit komukoli, jestliže to považoval za správné, bez ohledu na vlastní pověst nebo jakékoli osobní zájmy. Jeho osobnost definovala upřímnost, odvaha a naprostá neohroženost; stabilní jako skála, neochvějný v oddanosti svým myšlenkám a stálý, ať byla překážka jakkoli velká, neustále pokračoval a stále se díval dopředu.

Byl si plně vědom svého postavení Šamarpy, ale nikdy nepodlehl pýše nebo aroganci, spojoval svou vážnost se skromností. Byl přirozeně vlídný a soucitný, dokázal také být odvážný a přímý ve sdělování názorů, zvláště když došlo na složité záležitosti krize Kagjü. To bylo stručně vyjádřeno v r. 2006 v jeho otevřeném dopise profesoru Robertu Thurmanovi, který si dovolil mluvit o problémech školy Karma Kagjü. V tom dopise rinpočhe vytvořil termín „package believers“ (věřící, kterým se všechno naservíruje v hotovém balíčku) poukazující na buddhisty, kteří nezkoumají detaily situací a stávají se obětí fanatismu. V odkazu na „důkaz“ prezentovaný tibetské vládě v exilu týkající se rozpoznání 17. Karmapy Šamar rinpočhe vysvětlil: „Neexistuje tradice žádat důkaz takových typů rozpoznání. Je tomu tak, protože tento proces je mimo to, co mohou lidé vnímat normálními smysly. Takže já osobně, protože jsem Šamarpa, já jsem důkaz oprávnění rozpoznat Karmapu podle tradic linie Karma Kagjü.“

Je pravda, že v souladu se svou rolí držitele linie neměl jinou možnost než věnovat svůj život obhajování ohrožené tradice Karma Kagjü, ale byl někým mnohem víc než tou rolí a tou institucí. Co se týče tulkuů, Šamar rinpočhe prohlásil: „Protože každá inkarnace je nový život, zásluhy z velkých činů v minulosti se nepřevádějí automaticky do každé nové inkarnace… V každém životě je třeba zasloužit si velikost znovu.“

Aktivity Šamara rinpočheho

Pod červenou korunou byl skutečně velký člověk. Kromě své zodpovědnosti v krizi s Karmapou a svého formálního postavení ve škole Karma Kagjü byl výjimečně realizovaným lamou, ale byl také schopný uplatňovat svou aktivitu na tolika světských úrovních.

Šamar rinpočhe byl velký humanista a filantrop. Jeho kniha „Creating a Transparent Democracy“ (Vytvoření transparentní demokracie), která popisuje rámec pro zavedení opravdu demokratického systému vlády, která podporuje blahobyt a prosperitu obyvatel, byla napsána s motivací, že někdo možná použije její myšlenky, aby pomohl malé zemi jako Nepál. Rinpočhe se nezajímal o politiku per se, ale obecně o štěstí a blaho lidí na individuální a společenské úrovni.

Šamara rinpočheho bychom skutečně mohli nazvat géniem. Jeho láska k učení se a neustále zvídavá mysl ho vybavily výjimečnou znalostí světa. Měl obrovskou úctu k akademikům a těm, kdo studovali. Jeho schopnost zkoumat, analyzovat do hloubky a uvažovat o všem, z kultury, vědy, fyziky, historie a politiky, ve spojení s jeho hlubokou inteligencí mu umožnila spojovat veškeré informace, které v životě shromáždil, aby dospěl k velmi zvláštním osobitým závěrům. Jeho zájem o všechny vnější disciplíny a vnitřní emocionální jevy mu poskytly velký vhled do vesmíru a lidí.

Rinpočheho starost o štěstí ostatních nebyla omezena jen na lidi, ale byla zaměřena také na zvířata a samotnou planetu. Založil Infinite Compassion Foundation (Nadaci nekonečného soucitu) na podporu humánního zacházení se zvířaty chovanými na konzumování masa a jiných produktů, tak aby nebyla nucena žít a umírat v brutálních podmínkách. Když viděl zvířata v kleci v nepříjemných podmínkách, vedlo jej to k tomu, aby osobně zasáhl pro zlepšení jejich podmínek, a nemocná divoká zvířata za ním intuitivně přicházela pro pomoc, protože cítila sílu jeho soucitu.

Smrt Šamara rinpočheho je nesmírně obrovskou ztrátou nejen pro jeho žáky, ale také pro historii. S odchodem rinpočheho skončila velká část historie Himálaje. Byl nepochybně jedním z hlavních aktérů a jednou z nejvlivnějších osobností v oblasti Himálaje ve 20. století a na počátku 21. století.

Jako člen vznešené rodiny Athub měl Šamar rinpočhe od dětství velmi blízký vztah k 16. Karmapovi a rovněž k nejvyšším duchovním a politickým hodnostářům, včetně královské rodiny Bhútánu. Nikdo neměl tentýž vhled s ohledem na 16. Karmapu, jeho svazky a role, které různí lamové hráli v dobách exilu. Rinpočheho mimořádné paměti, spojené s encyklopedickým chápáním historie Himálaje v tomto období, se nikdo nevyrovnal, protože to všechno sám přímo zažil; stalo se to s jeho účastí. Stejně jako skvělý Lobpön Ccheču rinpočhe, který byl jeho blízkým a důvěrným přítelem, měl Šamar rinpočhe díky hluboké znalosti himálajské kultury, historie a její sítě společenských vztahů schopnost řadit k sobě a dekódovat všechny zjevné informace, aby odhalil smysl skrytý za nimi.

Šamar rinpočhe byl jako skříňka s poklady, vždy schopný překvapit něčím zcela novým a mimořádným. Ačkoli o tom nemluvil, byl také velmi talentovaný umělec. Uměl nádherně kreslit a velmi dobře hrát na flétnu.

Projekty a učení

Šamar rinpočhe převzal duchovní zodpovědnost za projekt – postavit největší stúpu v Evropě. Stavbu započal Lobpön Ccheču rinpočhe, stúpa byla postavena ve spolupráci s místní španělskou správou, je vysoká 33 metrů a stojí v Benalmádeně na pobřeží jižního Španělska. Po smrti Lobpöna Ccheču rinpočheho dohlížel Šamar rinpočhe na dokončení projektu, v roce 2003 stúpu inauguroval spolu s lamou Olem Nydahlem, zástupci bhútánské královské rodiny a vlády a místních španělských autorit.

Jako učitel dharmy byl Šamar rinpočhe zdrojem vědomostí a praxe. Jeho vize buddhismu byla rozsáhlá a nesektářská; hlavní důraz kladl na výcvik mysli (lodžong), mahámudru, meditaci zklidnění mysli a klasickou buddhistickou filozofii. Vyhledal a obdržel odkaz meditace zklidnění a vhledu od všech žijících mistrů všech tibetských linií. Jeho učení byla často spojena s mahámudrou, kterou vysvětloval s nepřekonatelným mistrovstvím. Jeho přístup k dharmě byl precizní a vědecký a praktikoval přesně tak, jak učil: byl příkladem toho, jak nemáme jednoduše věřit, ale analyzovat a ověřovat si platnost učení pro sebe.

Navíc, nesmírnou sílu jeho požehnání jsme mohli zažít během zmocnění, která dával, například na Amitábhu, buddhu Neomezeného světla, kterého nepochybně osobně manifestoval, a uváděl své šťastlivé žáky do nadčasového vyzařování své realizace. I při takových setkáních byl nesektářský přístup Šamara rinpočheho zcela zřejmý, například během unikátního a koncepty vyvracejícího zmocnění na gurujógu na 3. Karmapu, které udělil v Evropském centru v roce 2009. Odkaz patřil k termě školy Ňingma, který ve svých 15 letech obdržel od Dilgo Khjence rinpočheho, a bylo to v tomto životě poprvé, co jej předal.

Svazek s Hannah a lamou Olem Nydahlem

Vztah Šamara rinpočheho s Hannah a lamou Olem Nydahlem byl hluboký a trvalý od roku1970, kdy jim předal slib bódhisattvy. Na veřejné přednášce v Kasselu v roce 2006 o nich Šamar rinpočhe řekl: „V roce 1973 požádal 16. Karmapa Oleho a Hannah Nydahlovi, aby učili, a předpověděl, že budou velmi úspěšně šířit Buddhovo učení na Západě… Bez jakýchkoli pochyb dodržovali svůj závazek, řídili se Karmapovým přáním a splnili je.“

Během následujících let se Hannah zejména svou prací jako překladatelka a most mezi Východem a Západem stala jednou z nejbližších a nejdůvěryhodnějších žákyň rinpočheho. V nejtemnějších časech krize Kagjü v roce 1994 byl mezi Šamarem rinpočhem, Hannah a lamou Olem nezlomný vztah důvěry a jejich efektivní spolupráce vedla k tomu, že 17. Karmapa Thaje Dordže a jeho rodina byli odvezeni z Tibetu okupovaného Čínou, přitom překonali velice nebezpečné překážky, aby se dostali bezpečně do svobodného světa.

V roce 2007 v posledních dnech života Hannah, kdy jí diagnostikovali smrtelnou fázi rakoviny, Šamar rinpočhe letěl do Kodaně speciálně proto, aby se s Hannah naposledy rozloučil, a předal jí svá poslední učení, než zemřela.

Poslední učení

Jednou z mnoha obdivuhodných vlastností Šamara rinpočheho, jednou z těch nejdojemnějších bylo to, jak miloval krásu přírody. Velmi rád byl zejména v okolí svého centra Bodhi Path ve Virginii v USA a zvláště v malebném a klidném prostředí Renchen Ulmu v Německu. Právě toto místo si vybral pro konec svého života. Sem přijeli J. S. Karmapa Thinle Thaje Dordže, lama Ole Nydahl, mnoho vysokých rinpočheů a lamů školy Karma Kagjü a žáci Šamara rinpočheho z celého světa, aby mu vzdali poslední poctu a činili přání za jeho rychlý návrat.

Šamar rinpočhe byl zastánce pravdy, mimo jakoukoli manipulaci a jako takový byl schopný vědět všechno. Za plného vědomí, s jasností a předvídavostí v poslední přednášce před svou smrtí řekl: „Nemusíte se bát smrti, jestliže víte, jak během umírání praktikovat.“ Z jeho velkých činů a projektů, příliš četných na to, abychom je zmiňovali, ty poslední zanechal rinpočhe svým žákům, aby je dokončili.

Když se říká, že Šamar rinpočhe je emanací Amitábhy, nemělo by to být špatně chápáno tak, že je meditujícím, který život za životem předvádí skvělá dosažení na cestě k osvícení. Je to Šamarpova vlastní volba, že se objevil a že se svou vlastní podstatou znovu vrátil do své vlastní čisté země Dewačhen, kterou sám stvořil. Budou nám chybět jedinečné vlastnosti Šamara rinpočheho, které manifestoval. V těchto degenerovaných dobách je vzácné, že jsme se s nimi setkali a dostali jejich požehnání a že jsme sami pochopili, jak nesmírné byly.

Poznámka:
Jako všichni předchozí Šamarpové bude jeho příští manifestace potvrzena v souladu se zásadou vzájemného rozpoznání Karmapou, kterého on sám rozpoznal, to znamená Karmapou Thinle Thaje Dordžem. Stejně jako Šamarpovo rozpoznání Karmapy Thinle Thaje Dordžeho bude tento proces probíhat jako vnitřní, duchovní záležitost v rámci autentické linie Karma Kagjü. Jako takový nebude ovlivňován třetími stranami, které vyhledávají a prosazují kandidáta kvůli politickým záměrům.