Künzig Šamar rinpočhe zemřel následkem srdeční zástavy 11. června 2014 v Renchen-Ulmu v Německu ve věku 61 let. Jeho smrt zasáhla mnoho buddhistů po celém světě. S hlubokou vděčností a úctou se loučíme s naším držitelem linie.

14. Šamarpa Mipham Čökji Lodö byl jedním z nejvýznamnějších lamů tibetského buddhismu. Navzdory politickému nesouhlasu intronizoval podle tradice jako držitel linie Karma Kagjü 17. Karmapu Thinlä Thaje Dordžeho.

Mipham Čökji Lodö se narodil v Derge (východním Tibetu) v roce 1952. Ve svých čtyřech letech jej jeho strýc 16. Karmapa rozpoznal jako 14. reinkarnaci Šamarpy. Spolu s 16. Karmapou uprchl v roce 1959 z Tibetu okupovaného Čínou. Opustil tak své tibetské sídlo Jangpačhen a nakonec dorazil do Sikkimu. V klášteře Rumtek získal tradiční vzdělání a plný odkaz školy Karma Kagjü. Následně jej Karmapa, hlava této linie, jmenoval jako dalšího držitele linie.

 

16. Karmapa tak pokračoval v historii linie Karma Kagjü. Mnoho Šamarpů bylo nejbližšími žáky Karmapů, ale také učiteli jejich následných reinkarnací. Linie Šamarpů je po linii Karmapů druhou nejstarší linií buddhistických mistrů, kteří před svou smrtí zanechávají pokyny k nalezení své příští reinkarnace, aby mohli co nejdříve pokračovat v aktivitě svých předchůdců. Linie Šamarpů sahá až do 13. století.

V roce 1967 potvrdil 16. Karmapa úředním dokumentem, že je Künziga Šamarpa druhý nejvyšší lama školy Karma Kagjü, a tím mu předal zodpovědnost za nalezení a intronizování dalšího držitele linie. Karmapa Randžung Rigpä Dordže zemřel v roce 1981. Za účelem sdílené zodpovědnosti za vedení Rumteku, Karmapova sídla v exilu, a dalších záležitostí v tradici Karma Kagjü byla vytvořena rada mladých, vysoce postavených lamů podobného věku. Spolu se Šamarem rinpočhem se skládala ze Situ rinpočheho, Džamgöna Kongtrula rinpočheho a Gjalcchaba rinpočheho.

Zanedlouho se mezi čtyřmi lamy objevily neshody. Šamar rinpočhe měl pokyny k nalezení reinkarnace 16. Karmapy. Kvůli čínské okupaci však bylo obtížné se s jeho rodinou ve středním Tibetu spojit. Mezitím se Situ rinpočhe snažil navázat spolupráci s čínskou vládou, aby napomohl částečnému obrození buddhismu a mohl obnovit zničené kláštery v Tibetu. Kritická situace se ještě zhoršila, když na jaře roku 1992 při autonehodě zemřel Džamgön Kongtrul rinpočhe, který byl mezi oběma stranami vyjednavatelem.

Situ rinpočhe zvolil kočovného chlapce z východního Tibetu jako kandidáta na nového Karmapu. Na základě souhlasu čínské vlády a Dalajlámy, politického vůdce Tibeťanů v exilu, jej intronizoval v Karmapově hlavním sídle v klášteře Cchurpu a dal mu jméno Ogyen Trinley Dordže.

Zatímco kandidát na Karmapu Situ rinpočheho, Ogyen Trinley Dordže, neměl povoleno cestovat a z politických důvodů jej podporovala komunistická strana, Šamarpa připravoval útěk Karmapy Thaje Dordžeho z Tibetu. Bylo pro něj velmi důležité, aby budoucí Karmapa mohl vyrůstat a působit na svobodě.

Za pomoci buddhistů ze Západu dorazil Karmapa Thaje Dordže do Indie. Začátkem roku 1994 jej oficiálně podle tradice linie Karma Kagjü Šamarpa intronizoval. V následných letech nebyl vztah mezi Šamarpou a tibetskou vládou v exilu vždy jednoduchý. Prodlužovaly se právní spory o Karmapovo sídlo v exilu v Rumteku a tamní relikvie. Během hovorů s Dalajlámou se Künzig Šamar rinpočhe snažil najít v této situaci vzájemnou shodu.

Šamar rinpočhe byl vysoce uznávaným učitelem východních i západních buddhistů. V centrech buddhismu Diamantové cesty a v Evropském centru v Immenstadtu, mezinárodním centru buddhismu Diamantové cesty, předal mnoho učení a zmocnění. Aby odpověděl na potřeby svých západních žáků, kterým vyhovoval jeho učební styl, založil Šamarpa v devadesátých letech centra Bodhi Path, která se dnes nacházejí ve dvaceti zemích po celé Evropě, Americe a Asii.

Šamar rinpočhe je autorem několika knih. V díle „Creating a Transparent Democracy“ (Vytváření transparentní demokracie) nastínil model pro politický systém a společnost inspirovanou buddhistickými zásadami. Předmluvu napsal jihoafrický biskup a laureát Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. Šamar rinpočhe vydal také rozsáhlou biografii 10. Karmapy Čhöjinga Dordžeho (1604–1674), který žil v náročné politické době v Tibetu. Künzig Šamar rinpočhe také založil organizaci na ochranu zvířat pod názvem „Infinite Compassion Foundation“ (Nadace nekonečného soucitu), která se starala především o humánní zacházení s hospodářskými zvířaty.

Několik dní před svou smrtí vedl Šamar rinpočhe meditační kurz v německém Renchen-Ulmu. Jedním z jeho posledních učení bylo: „Nemusíte se bát smrti, jestliže víte, jak během umírání praktikovat.“

14. června bylo tělo Šamara rinpočheho vystaveno ve hřbitovní kapli v Renchenu, kde bylo možné se s ním rozloučit. 19. června bylo jeho tělo převezeno do Indie.