Po tisíce let si lidé utvářejí představy o světě, životě, smrti a o tom, co přijde potom. Buddhismus dává nahlédnout do procesu umírání a znovuzrození a nabízí praktické metody, díky kterým můžeme během umírání a smrti pomoci sobě i ostatním.

Zatímco západní medicína konstatuje smrt v okamžiku, kdy ustane dech, z buddhistického úhlu pohledu probíhají další procesy, až postupně dojde k oddělení mysli – vědomí – od těla. Bez dostatečných znalostí a meditační praxe mohou být tyto prožitky přinejmenším matoucí, nebo mohou být vnímány jako extrémní utrpení.

Praxe phowy

V linii Karma Kagjü se tradičně používá praxe vědomého umírání, phowa, která patří mezi Šest nauk Náropy. Je to meditace, která pracuje s vnitřními energiemi a umožňuje v okamžiku smrti přenést vědomí do nadosobního stavu nejvyšší radosti zosobněného buddhou Neomezené světlo (tib. Öpagme, skt. Amitábha).

Phowa není jen průpravou pro poslední chvíle našeho života a života ostatních. Je proměnou pohledu na smrt. Zároveň pomáhá zbavit se strachu v jeho různých podobách a to vede k prožívání života z pozice nových možností a k rozvoji vnitřního bohatství.